Dekarbonizace
GRI 3-3; SASB IF-EU-110a.3 / SDG 13
Pařížská dohoda OSN o změně klimatu z roku 2015 představuje závazek omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 °C oproti předindustriálnímu období a usilovat o omezení nárůstu na 1,5 °C. Ve Skupině ČEZ plně podporujeme závazek Pařížské dohody. V roce 2021 jsme posílili náš závazek být klimaticky neutrální společností začleněním strategie udržitelnosti do firemní strategie Skupiny ČEZ, a vytvořili jsme tak sjednocenou akcelerovanou strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. V květnu 2022 jsme posunuli náš cíl dosáhnout klimatické neutrality o deset let, tedy do roku 2040. Toto rozhodnutí bylo motivováno třemi faktory: (1) roční revizí strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, (2) zahájením plánu REPowerEU a (3) návrhem Evropské komise stanovit přísnější cíle v rámci balíčku Fit for 55. Ve Skupině ČEZ je představenstvo ČEZ, a. s., zodpovědné za Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí a za Politiku hospodaření s energií. V rámci těchto politik je Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 a Systém hospodaření s energií podle normy ISO 50001 základem ochrany životního prostředí.
Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories. Rozsah reportingu Scope 1 a 2 Skupiny ČEZ je dán finanční kontrolou, zahrnuty jsou veškeré společnosti, ve kterých má ČEZ, a. s., finanční účast více než 50 % nebo danou společnost ovládá. Podle metodiky jsou emise reportovány ve 3 oblastech, a to ve Scope 1, Scope 2 a Scope 3. Ve Skupině ČEZ jsou emise Scope 1 a Scope 2 vykazovány v plném rozsahu, Scope 3 emise jsou vykazovány u vybraných kategorií relevantních pro Skupinu ČEZ. V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti a v souvislosti se zachováním sledování trendů ve tříletém horizontu vykazování sledovaných údajů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year) Skupiny ČEZ.
Emise skleníkových plynů ve výrobě měříme přímo (kontinuální monitorování) nebo jsou tyto emise vypočítávány pomocí emisních faktorů (EF), jejichž zdroje jsou uvedeny níže. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2 jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP podle Šesté hodnotící zprávy IPCC pro 100letý časový horizont. Do výkazu zahrnujeme skleníkové plyny, které uvádí Kjótský protokol (CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6, NF3 není v rámci Skupiny ČEZ využíván). Od roku 2021 jsou emise skleníkových plynů Scope 1 a Scope 2 externě auditovány, od roku 2022 jsou auditovány i pro Skupinu ČEZ relevantní kapitoly Scope 3.
Emise Scope 1 pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla (CO2, CH4 a N2O), z pohonných hmot pro vozidla, která vlastníme nebo provozujeme (CO2), z fugitivních emisí při těžbě uhlí (CH4), ze spalování biomasy (CH4 a N2O) a malé množství emisí z úniků HFC, PFC a SF6 z chladicích a klimatizačních zařízení a z vysokonapěťových spínačů. Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době nejvýznamnější pro energetický sektor, jejich význam se nicméně v budoucnu sníží s přechodem na nízkoemisní zdroje energie. 96,83 % emisí CO2 z naší výroby energie spadalo do sféry systému emisních povolenek EU ETS.
Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době nejvýznamnější pro energetický sektor, jejich význam se nicméně v budoucnu sníží s přechodem na nízkoemisní zdroje energie. 96,83 % emisí CO2 z naší výroby energie spadalo do sféry systému emisních povolenek EU ETS.
| Scope 1 emise | Jednotka | 2019 | 2020 | 2021 |
|---|---|---|---|---|
| Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů | t CO2 | 26 070 966 | 22 458 780 | 18 702 178 |
| Emise z nevýrobních dieselagregátů* | t CO2e | N/A | 1 014 | 224 |
| Emise zdrojů CH4* | t CO2e | N/A | 61 7531) | 67 880 |
| Emise zdrojů N2O* | t CO2e | N/A | 522 3841) | 136 150 |
| Fugitivní emise z těžby uhlí CH4* | t CO2e | N/A | 335 522 | 30 463 |
| Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4* | t CO2e | N/A | 1 | 1 |
| C/F-HC, SFC6 mimo výrobní zdroje | t CO2e | 3 136 | 3 295 | 3 000 |
| Emise z dopravy | t CO2e | 61 640 | 57 640 | 54 613 |
| Celkem | t CO2e | 26 135 742 | 23 440 389 | 18 994 509 |
| Emise z biomasy z provozu zdrojů | t CO2e | 1 343 775 | 1 534 381 | 1 293 425 |
*Sledováno od roku 2020.
1) Rok 2020 přepočten a opraven.
V souladu s GHG protokolem a s cílem minimalizovat dvojí započítávání těchto emisí do Scope 1 a Scope 2 Skupina ČEZ zachází se spotřebou v síti, jako by ji dodávala její vlastní zařízení (pro případy, že výroba v daném státě převyšuje dodávku).
Vykazované emise skleníkových plynů zahrnuté do Scope 2 se týkají ztrát v distribuční síti. Emise reportujeme podle metodologie location-based. V roce 2021 došlo k prodeji distribučních aktiv Skupiny ČEZ v Bulharsku, kde dodávka elektřiny v přecházejících letech převyšovala výrobu a byly zde vykazovány emise GHG ze ztrát v distribuční síti. Aktuálně jsou v rámci Skupiny ČEZ provozovány distribuční soustavy elektrické energie, jejichž ztráty, resp. emise skleníkových plynů s nimi související, jsou kryty vlastní výrobou, a tedy započítány v rámci emisí Scope 1.
| Scope 2 emise | Jednotka | 2019 | 2020 | 2021 |
|---|---|---|---|---|
| Celkem | t CO2e | 356 198 | 333 409 | 142 698 |
Pod Scope 3 jsou zařazeny všechny nepřímé emise skleníkových plynů, které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty pod Scope 1 a Scope 2. GHG Protokol rozděluje emise skleníkových plynů vykazované ve Scope 3 do 15 kategorií, které zahrnují nepřímé emise v dodavatelském řetězci.
Relevantními kategoriemi pro Skupinu ČEZ, které jsou vykazovány, jsou:
- kategorie 1 - Nákup zboží a služeb,
- kategorie 3 - Spotřeba energie a paliv nezahrnutá ve Scope 1 a Scope 2, kde jsou součástí emise z nakoupených paliv pro výrobu (uhlí, zemní plyn, biomasa, topné oleje) bez započítání emisí z vlastní těžby uhlí (započítáno ve Scope 1) a bez emisí z nákupu benzínu a nafty pro dopravu (započítáno ve Scope 1), emise z distribučních ztrát z nákupu elektřiny pro vlastní spotřebu např. pro přečerpávací elektrárny nebo při celozávodních odstávkách, emise z výroby nakoupené elektřiny, která je následně prodaná,
- kategorie 11 - Využití prodávaných produktů (emise z prodejů zemního plynu, uhlí a elektrické energie),
- kategorie 15 - Investice.
V roce 2022 došlo k aktualizaci koeficientů GWP podle IPCC Šesté hodnotící zprávy pro 100letý časový horizont a k odstranění duplicit v kategoriích 3 a 11, data byla přepočtena a opravena. Pracujeme na vyhodnocení a výpočtu dalších relevantních kategorií Scope 3.
| Scope 3 emise | Jednotka | 2019 | 2020 | 2021 |
|---|---|---|---|---|
| Kategorie 1 – Nákup zboží a služeb | t CO2e | 41 112 | 33 316 | 40 428 |
| Kategorie 3 – Spotřeba energie a paliv | t CO2e | 2 633 947 | 2 479 467 | 1 529 566 |
| Kategorie 11 – Využití prodávaných produktů | t CO2e | 15 647 657 | 14 864 921 | 9 674 011 |
| Celkem | t CO2e | 18 322 716 | 17 377 703 | 11 244 005 |
GRI 3-3, 305-4, 305-5; SASB IF-EU-110a.3
| Emisní intenzita | Jednotka | 2019 | 2020 | 2021 |
|---|---|---|---|---|
| CO2e na vyrobenou elektřinu a teplo | t CO2e/MWh | 0,38 | 0,34 | 0,29 |
V roce 2021 jsme akcelerovali strategii udržitelnosti a plně ji začlenili do korporátní skupinové strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Stanovili jsme si ambiciózní cíle na podporu transformace energetiky na nízkoemisní výrobu energie:
- Do roku 2030 snížíme emise CO2e v souladu s Pařížskou dohodou well below 2° C.
- Snížíme emisní intenzitu z 0,38 t CO2e/MWh v roce 2019 na 0,26 t CO2e/MWh v roce 2025 a na 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030.
- Snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí z 39 % v roce 2019 na 25 % v roce 2025 a na 12,5 % v roce 2030.
Naše klimatické cíle jsou v souladu s iniciativou Science Based Targets (SBTi), v květnu 2022 byly krátkodobé cíle validovány. Pravidelně sledujeme pokrok při plnění cílů a vytváříme nové iniciativy v reakci na nové právní předpisy, požadavky stakeholderů a trhu, tak abychom byli lídrem v transformaci energetického trhu ve střední a východní Evropě. Společně s dalšími evropskými energetickými skupinami jsme zaregistrovali závazky Skupiny ČEZ ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci Nestátní zóny pro klimatické aktivity (NAZCA), která vznikla před Pařížskou konferencí o klimatu v roce 2015.
V naší akcelerované strategii jsme si stanovili cíl snížit emisní intenzitu do roku 2030 o více než 50 % oproti roku 2019. K dosažení tohoto cíle využíváme inovace výrobních technologií, dekarbonizujeme naše portfolio, postupně ukončujeme výrobu elektřiny a tepla z uhlí. V budoucnu se chystáme postavit nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v našem portfoliu.
V roce 2022 jsme při celkovém snížení výroby elektřiny a tepla oproti roku 2021 snížili emisní intenzitu o 0,8 %; výroba z uhlí zůstává s ohledem na aktuální geopolitickou situaci na úrovni roku 2021, v souvislosti s omezenými dodávkami plynu klesla výroba ze zemního plynu o 22 %, výroba z obnovitelných zdrojů se zejména v závislosti na klimatických podmínkách snížila o 21 %. Výroba z jaderných zdrojů se zvýšila o téměř 1 % na rekordní roční úroveň 31,02 TWh.
Zamezené emise skleníkových plynů
Za tyto emise se považují takové emise, které nevzniknou díky tomu, že jsou elektřina nebo teplo namísto z fosilních zdrojů vyrobeny z bezemisních zdrojů (jaderných nebo obnovitelných). Využitím bezemisních zdrojů se předchází vzniku emisí skleníkových plynů, jež by jinak byly vypouštěny mixem stávajícího portfolia spalovacích zdrojů Skupiny ČEZ. Díky využití nefosilních zdrojů pro výrobu elektřiny nebo tepla bylo v letech 2020–2022 v Skupiny ČEZ zamezeno vzniku následujících množství emisí skleníkových plynů.
Vyřazení uhlí z výroby
Pro dosažení cíle v naší vizi plánujeme dekarbonizaci výrobního portfolia prostřednictvím postupného vyřazování uhelných elektráren. Úplné ukončení provozu uhelných elektráren plánujeme nejpozději do roku 2038, nicméně je velmi pravděpodobné, že k němu dojde mnohem dříve. Skupina ČEZ si stanovila střednědobé a dlouhodobé závazky týkající se ukončení provozu uhelných elektráren:
- Snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030.
- Transformovat uhelné lokality na nová paliva s nižšími emisemi skleníkových plynů, resp. bezemisní (zemní plyn, biomasa a vodík). V roce 2022 byl ukončen proces posuzování vlivů na životní prostředí pro paroplynové zdroje v lokalitě Mělník, které by měly do roku 2030 nahradit výrobu tepla z uhlí pro hlavní město Praha. Náhrada uhelných zdrojů při výrobě tepla je aktuálně řešena i v lokalitách Dětmarovice, Trmice a Prunéřov.
GRI 2-27, 305-6
| Látky poškozující ozonovou vrstvu | Jednotka | 2019 | 2020 | 2021 |
|---|---|---|---|---|
| Úniky | t CO2e | 1,19 | 5,10 | 5,27 |
Látky poškozující ozonovou vrstvu jsou chemické látky, které se projevují ve stratosféře. Tyto látky Skupina ČEZ nevyrábí, neimportuje ani neexportuje. Pokud je to možné, vyhýbáme se používání takovýchto látek, minoritní emise pocházejí z úniků z chladicích a klimatizačních zařízení, která se ve Skupině ČEZ používají. Od roku 2022 jsou úniky těchto látek započítány v rámci CO2e ve Scope 1.
Strategickou prioritou VIZE 2030 – Čistá energie zítřka je transformace výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Podíl uhlí na produkci se neustále snižuje; v současnosti více než 60 % celkové výroby ČEZ tvoří bezemisní zdroje, a to včetně jaderných.
Jaderné elektrárny jsou stabilní součástí našeho klimaticky neutrálního portfolia. ČEZ pravidelně přijímá opatření ke zvýšení jejich účinnosti a k zajištění stabilního a spolehlivého provozu, jako je obnova zařízení a modernizace jaderné elektrárny Dukovany.
Potřeba řešení změn klimatu je hlavním důvodem pro přechod od energetiky s převahou fosilních paliv k energetice založené na bezemisních zdrojích energie. Transformace energetického sektoru nabízí příležitosti pro udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, zlepšení zdraví, tvorbu pracovních míst a další společenské výhody. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je pouze jednou z částí přechodu na nízkoemisní energetiku. Místo uhelných elektráren se Skupina ČEZ zaměří na zvyšování kapacity stávajících bezemisních obnovitelných zdrojů v provozu a na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie (OZE), především fotovoltaických elektráren.
Plyn hraje důležitou roli při přechodu na čistší energii, protože umožňuje postupný odklon od uhlí. Čtvrtina celkových emisí CO2 v České republice pochází z výroby tepla, která byla v minulosti do značné míry závislá na uhlí. Transformace tepláren Skupiny ČEZ je jednou z klíčových oblastí, díky níž dosáhneme našich ekologických závazků a nízkoemisní výroby, které jsme si stanovili v naší strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka.