Dekarbonizace

Pařížská dohoda OSN o změně klimatu z roku 2015 představuje závazek omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 °C oproti předindustriálnímu období a usilovat o omezení nárůstu na 1,5 °C. Ve Skupině ČEZ plně podporujeme závazek Pařížské dohody. V roce 2021 jsme posílili náš závazek být klimaticky neutrální společností začleněním strategie udržitelnosti do firemní strategie Skupiny ČEZ, a vytvořili jsme tak sjednocenou akcelerovanou strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. V květnu 2022 jsme posunuli náš cíl dosáhnout klimatické neutrality o deset let, tedy do roku 2040. Toto rozhodnutí bylo motivováno třemi faktory: (1) roční revizí strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, (2) zahájením plánu REPowerEU a (3) návrhem Evropské komise stanovit přísnější cíle v rámci balíčku Fit for 55. Ve Skupině ČEZ je představenstvo ČEZ, a. s., zodpovědné za Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí a za Politiku hospodaření s energií. V rámci těchto politik je Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 a Systém hospodaření s energií podle normy ISO 50001 základem ochrany životního prostředí.

Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories. Rozsah reportingu Scope 1 a 2 Skupiny ČEZ je dán finanční kontrolou, zahrnuty jsou veškeré společnosti, ve kterých má ČEZ, a. s., finanční účast více než 50 % nebo danou společnost ovládá. Podle metodiky jsou emise reportovány ve 3 oblastech, a to ve Scope 1, Scope 2 a Scope 3. Ve Skupině ČEZ jsou emise Scope 1 a Scope 2 vykazovány v plném rozsahu, Scope 3 emise jsou vykazovány u vybraných kategorií relevantních pro Skupinu ČEZ. V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti a v souvislosti se zachováním sledování trendů ve tříletém horizontu vykazování sledovaných údajů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year) Skupiny ČEZ.

Emise skleníkových plynů ve výrobě měříme přímo (kontinuální monitorování) nebo jsou tyto emise vypočítávány pomocí emisních faktorů (EF), jejichž zdroje jsou uvedeny níže. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2 jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP podle Šesté hodnotící zprávy IPCC pro 100letý časový horizont. Do výkazu zahrnujeme skleníkové plyny, které uvádí Kjótský protokol (CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6, NF3 není v rámci Skupiny ČEZ využíván). Od roku 2021 jsou emise skleníkových plynů Scope 1 a Scope 2 externě auditovány, od roku 2022 jsou auditovány i pro Skupinu ČEZ relevantní kapitoly Scope 3.

Pod Scope 3 jsou zařazeny všechny nepřímé emise skleníkových plynů, které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty pod Scope 1 a Scope 2. GHG Protokol rozděluje emise skleníkových plynů vykazované ve Scope 3 do 15 kategorií, které zahrnují nepřímé emise v dodavatelském řetězci.

Relevantními kategoriemi pro Skupinu ČEZ, které jsou vykazovány, jsou:

• kategorie 1 - Nákup zboží a služeb,
• kategorie 3 - Spotřeba energie a paliv nezahrnutá ve Scope 1 a Scope 2, kde jsou součástí emise z nakoupených paliv pro výrobu (uhlí, zemní plyn, biomasa, topné oleje) bez započítání emisí z vlastní těžby uhlí (započítáno ve Scope 1) a bez emisí z nákupu benzínu a nafty pro dopravu (započítáno ve Scope 1), emise z distribučních ztrát z nákupu elektřiny pro vlastní spotřebu např. pro přečerpávací elektrárny nebo při celozávodních odstávkách, emise z výroby nakoupené elektřiny, která je následně prodaná,
• kategorie 11 - Využití prodávaných produktů (emise z prodejů zemního plynu, uhlí a elektrické energie),
• kategorie 15 - Investice.

V roce 2022 došlo k aktualizaci koeficientů GWP podle IPCC Šesté hodnotící zprávy pro 100letý časový horizont a k odstranění duplicit v kategoriích 3 a 11, data byla přepočtena a opravena. Pracujeme na vyhodnocení a výpočtu dalších relevantních kategorií Scope 3.

Reportováno od roku 2022.
1) Rok 2020 opraven.
2) Data přepočtena a opravena s využitím koeficientů GWP podle IPCC Šesté hodnotící zprávy pro 100letý časový horizont
3) GEMIS
4) EC (European Commission's Joint Research Centre, EUCAR and Concawe)
5) IPCC
6) Akenerji

V naší akcelerované strategii jsme si stanovili cíl snížit emisní intenzitu do roku 2030 o více než 50 % oproti roku 2019. K dosažení tohoto cíle využíváme inovace výrobních technologií, dekarbonizujeme naše portfolio, postupně ukončujeme výrobu elektřiny a tepla z uhlí. V budoucnu se chystáme postavit nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v našem portfoliu.

V roce 2022 jsme při celkovém snížení výroby elektřiny a tepla oproti roku 2021 snížili emisní intenzitu o 0,8 %; výroba z uhlí zůstává s ohledem na aktuální geopolitickou situaci na úrovni roku 2021, v souvislosti s omezenými dodávkami plynu klesla výroba ze zemního plynu o 22 %, výroba z obnovitelných zdrojů se zejména v závislosti na klimatických podmínkách snížila o 21 %. Výroba z jaderných zdrojů se zvýšila o téměř 1 % na rekordní roční úroveň 31,02 TWh.

Zamezené emise skleníkových plynů

Za tyto emise se považují takové emise, které nevzniknou díky tomu, že jsou elektřina nebo teplo namísto z fosilních zdrojů vyrobeny z bezemisních zdrojů (jaderných nebo obnovitelných). Využitím bezemisních zdrojů se předchází vzniku emisí skleníkových plynů, jež by jinak byly vypouštěny mixem stávajícího portfolia spalovacích zdrojů Skupiny ČEZ. Díky využití nefosilních zdrojů pro výrobu elektřiny nebo tepla bylo v letech 2020–2022 v Skupiny ČEZ zamezeno vzniku následujících množství emisí skleníkových plynů.

Vyřazení uhlí z výroby

Pro dosažení cíle v naší vizi plánujeme dekarbonizaci výrobního portfolia prostřednictvím postupného vyřazování uhelných elektráren. Úplné ukončení provozu uhelných elektráren plánujeme nejpozději do roku 2038, nicméně je velmi pravděpodobné, že k němu dojde mnohem dříve. Skupina ČEZ si stanovila střednědobé a dlouhodobé závazky týkající se ukončení provozu uhelných elektráren:

• Snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030.
• Transformovat uhelné lokality na nová paliva s nižšími emisemi skleníkových plynů, resp. bezemisní (zemní plyn, biomasa a vodík). V roce 2022 byl ukončen proces posuzování vlivů na životní prostředí pro paroplynové zdroje v lokalitě Mělník, které by měly do roku 2030 nahradit výrobu tepla z uhlí pro hlavní město Praha. Náhrada uhelných zdrojů při výrobě tepla je aktuálně řešena i v lokalitách Dětmarovice, Trmice a Prunéřov.  

Látky poškozující ozonovou vrstvu jsou chemické látky, které se projevují ve stratosféře. Tyto látky Skupina ČEZ nevyrábí, neimportuje ani neexportuje. Pokud je to možné, vyhýbáme se používání takovýchto látek, minoritní emise pocházejí z úniků z chladicích a klimatizačních zařízení, která se ve Skupině ČEZ používají. Od roku 2022 jsou úniky těchto látek započítány v rámci CO2e ve Scope 1.