Řízení aktiv

Řízení životního cyklu aktiv je klíčovým prvkem pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu v našich výrobních a distribučních lokalitách. V praxi to znamená, že ve všech činnostech souvisejících s životním cyklem aktiv, tj. od pořízení majetku, přes jeho provoz až po vyřazení a likvidaci, postupujeme konzistentně. Vycházíme při tom z technicko-ekonomických studií, analýz rizik, údržby majetku, optimalizace nákladů a kapacit dodavatelského řetězce. Smyslem řízení aktiv ve Skupině ČEZ je nejen udržitelné a efektivní využití provozních zdrojů, ale i jejich obnova a rozvoj dlouhodobé hodnoty.

Základním pilířem pro řízení životního cyklu aktiv v divizi klasická a obnovitelná energetika je strategie Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, která si klade za cíl:

• snížit výrobu z uhlí: do roku 2025 snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí na 25 %, v roce 2030 na 12,5 % a zároveň do roku 2030 ukončíme výrobu tepla z uhlí, 
• navýšit výrobu z čistých zdrojů: vybudujeme 6 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Podle této strategie jsou další cíle a plány rozpracovány do tzv. koncepcí lokalit (strategické zadání lokalit). Jednotlivé koncepce vychází z hlavních rizik a příležitostí lokalit, stavu důležitých zařízení a zohledňují dostupnost hlavních vstupů (palivo, voda aj.), personální možnosti, legislativu, závazky Skupiny ČEZ a technické know-how. V rámci koncepcí lokalit jsou konkrétní dílčí úkoly a KPI (ukazatele výkonnosti) rozděleny do ročního a střednědobého plánovacího období (5 let) včetně alokace zdrojů, stanovení technicko-ekonomických ukazatelů, určení priorit a odpovědnosti za plnění úkolů. Pro přípravu významných projektů používáme metodologii Design-To-Value.

S naplňováním koncepcí lokalit pomáhá poradní orgán, Komise pro řízení portfolia zdrojů. Komise projednává zejména:

• naplňování dlouhodobých koncepcí lokalit a na ně navázaných střednědobých plánů, 
• roční plány lokalit a hodnocení jejich průběžného plnění, 
• stav projektů ve střednědobém horizontu, vyhodnocení odchylek a návrhy nápravných opatření, 
• hlavní rizika a příležitosti spojené s řízením aktiv vyplývající z externích a interních podnětů, 
• délku a věcnou náplň plánovaných odstávek a příslušná doporučení. 

Celý systém řízení aktiv a rizik klasické a obnovitelné energetiky ve Skupině ČEZ ideově vychází z norem řady ISO 55000 a ISO 31000. 

Z pohledu řízení rizik jsou nastaveny jednotné zásady pro všechny oblasti životního cyklu aktiv. Máme zavedený kontinuální proces včasné identifikace rizik, jejich evidenci, expertního stanovení velikosti rizik včetně návrhů na jejich mitigaci (snížení, přijetí, monitorování apod.). 

Veškerá rizika a příležitosti jsou zaneseny do registru rizik a příležitostí, který se používá při tvorbě koncepcí lokalit a následných ročních a střednědobých plánů. V případě potřeby je přehled rizik podkladem pro eskalaci směrem k vedení ČEZ, a. s. Řízení rizik se promítá i do rozsahu běžné údržby a kategorizace zařízení, hodnocení konkrétních činností, přístupu k náhradním dílům a uplatnění technických standardů. Obdobně se přistupuje k identifikaci příležitostí a jejich následnému rozpracování. 

Systém řízení aktiv a rizik musí z hlediska plnění cílů VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka a přípravy koncepcí lokalit zohlednit celou řadu faktorů. V souvislosti s omezováním výroby energie z uhlí jde především o vhodné načasování, a to jak z hlediska dosažení klimatických cílů, tak i zajištění bezpečnosti dodávek energií v České republice. S tím jde ruku v ruce nahrazování uhelných zdrojů bezemisními (primárně fotovoltaickými), přeměna výrobních lokalit na nové aktivity a rozvoj nových systémů a technologií (např. bateriové systémy, vodíkové technologie, či akumulátory tepla). 

S koncepcemi lokalit je pevně svázán i proces těžby uhlí. Společnost Severočeské doly, která je součástí Skupiny ČEZ, plánuje těžbu a následnou rekultivaci v rámci provozního horizontu uhelných aktiv. 

V oblasti teplárenství se z pohledu řízení aktiv a rizik připravujeme na přechod na nízkoemisní teplárenství. V praxi to bude znamenat zejména vysoce účinnou kogenerační výrobu elektrické energie a tepla s využitím biomasy, komunálních odpadů a zemního plynu. 

Praktickým příkladem řízení aktiv a transformace na bezemisní výrobu je uhelná elektrárna Prunéřov 1, jejíž provoz byl v roce 2020 po 53 letech ukončen. Loni jsme zahájili demolici odstavené elektrárny a v roce 2023 ji dokončíme. Výsledkem bude vyčištěný prostor pro další komerční využití. Obecně platí, že v rámci vyřazování zařízení preferujeme maximální možné využití demontovaných komponent, ať už v rámci Skupiny ČEZ nebo mimo něj a recyklaci využitelných surovin. 

Zapojujeme se rovněž do celoevropských aktivit souvisejících s přechodem na nízkoemisní a bezemisní výrobu energie. Jsme členy organizace vgbe a účastníme se projektu Re-purposing coal power plants during energy transition. Projekt zmapoval více než 70 % celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren v Evropě, vyhodnotil stav jejich infrastruktury a identifikoval udržitelné technologie vhodné pro transformaci uhelných lokalit. Výsledkem byl návrh konceptů řešení, podle kterých lze připravit budoucí pilotní projekty. Naše uhelné provozy mají veškeré předpoklady úspěšně projít transformací k nízkoemisní a bezemisní energetice, a to jak v oblasti výroby elektrické energie, tak dodávek tepla.

Strategie Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, se zásadně promítá i do řízení životního cyklu aktiv našich jaderných zdrojů. Ve strategii se zavazujeme, že: 

• bezpečně navýšíme výrobu ze stávajících jaderných zdrojů nad 32 TWh a dosáhneme 60leté životnosti jaderných bloků, 
• jsme připraveni postavit nový jaderný blok v Dukovanech, 
• se připravíme na výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) s celkovým výkonem přes 1 000 MW po roce 2040, s cílem realizace prvního modulárního reaktoru k roku 2032. 

Hlavní zásadou samozřejmě je řídit aktiva a rizika s ohledem na bezpečnost a spolehlivost provozu a zajistit, aby vše probíhalo v souladu s interní Politikou bezpečnosti v jaderných elektrárnách. 

Strategické vize Skupiny ČEZ za oblast jaderné energetiky se dále promítají do dlouhodobých koncepcí lokalit a střednědobých plánů lokalit. Pomocí koncepcí lokalit stanovujeme způsob provozu jaderných elektráren, nastavujeme očekávání v horizontu (i za horizont) předpokládaného provozu a v průběhu vyřazování aktiv a díváme se na potenciál dalšího rozvoje lokalit. Jako vstupní informace pro vytvoření koncepcí slouží především registr rizik a příležitostí dané lokality, stav důležitých zařízení, omezující podmínky (voda, výpusti atd.) a platný legislativní rámec. 

Mezi základní oblasti řízení životního cyklu aktiv v našich jaderných provozech patří: 

• nastavování pravidel péče o zařízení jaderných elektráren k zajištění vysoké úrovně spolehlivosti, 
• plánování dlouhodobě ekonomicky udržitelného využití jaderných elektráren, 
• zajišťování financí nezbytných pro dlouhodobě ekonomicky udržitelný, bezpečný a spolehlivý provoz jaderných elektráren, 
• monitorování stavu, hledání příčin, analýzy a neustálé zlepšování. 

Celý proces řízení aktiv shrnuje následující schéma ročního PDCA cyklu (naplánuj-proveď-ověř-jednej):

V rámci péče o zařízení zlepšujeme procesy údržby ve spolupráci s interními útvary i dodavateli. Z toho důvodu probíhají pravidelná jednání, jejichž cílem je hodnocení činností (proběhlých i plánovaných) a zlepšování procesů. Součástí procesu je i sledování zahraničních provozovatelů jaderných elektráren a porovnání jejich přístupů v oblasti údržby. Cílem je zajistit stabilní a kvalitní údržbu aktiv tak, aby byla dlouhodobě vysoce spolehlivá. 

Při plánování ekonomicky udržitelného využití jaderných elektráren plníme svou roli řádného hospodáře. Sjednocujeme činnosti při provozování výrobních zařízení a hledáme a hodnotíme potenciál využití lokalit. Pro podporu správného rozhodování používáme technicko-ekonomické nástroje, které zajišťují komplexní pohled na danou situaci a hledání optimálního řešení, protože nejlevnější neznamená vždy nejlepší. 

Optimální a účelná alokace zdrojů patří v jaderných provozech k základním předpokladům stálého zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti. Cíl dlouhodobě ekonomicky udržitelného, bezpečného a spolehlivého provozu se tak v praxi promítá do reálných podnikatelských plánů a ročních rozpočtů. Nástroje ekonomického řízení, jako např. NPV (Net Present Value), jsou nedílnou součástí manažerského rozhodování. 

Řízení životního cyklu aktiv klade náročné požadavky i na naše dodavatele. Spolupracujeme pouze s dodavateli, kteří vyhoví vysokým požadavkům na dodávky materiálů, výrobků a služeb pro jaderné elektrárny. Pro získání oprávnění k dodávkám do jaderných elektráren musí dodavatel projít příslušným auditem. Záznamy z auditů jsou součástí databáze kvalifikovaných dodavatelů. 

Z pohledu řízení aktiv a rizik je v případě jaderných elektráren velmi důležité strategické plánování. Sledujeme proto aktuální a budoucí tržní a regulatorní podmínky pro provozovaná aktiva v jaderné energetice. Spolu s tím vyhodnocujeme možné scénáře provozu a rozvoje na úrovni hlavních skupin aktiv.

Jako největší provozovatel distribuční soustavy v České republice dlouhodobě usilujeme o její bezpečný a spolehlivý provoz. Distribuční soustava provozovaná naší společností ČEZ Distribuce obsahuje vedení a stanice na napěťových hladinách velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí. V celkovém součtu obsluhujeme téměř 3,8 mil. odběrných míst. 

Jednou ze základních povinností provozovatele distribuční soustavy je podle energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) plánování obnovy a rozvoje distribuční soustavy. Kromě klasického přirozeného rozvoje je potřeba distribuční soustavu transformovat pro účely tzv. nové energetiky (fotovoltaické a větrné elektrárny, elektromobilita atd.), což je plně zohledněno ve strategii Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka a to zejména v závazku: 

• investovat do Smart Grids a decentralizace k dalšímu rozvoji stabilní a digitální distribuční soustavy. 

V rámci řízení aktiv ČEZ Distribuce postupujeme systematicky a koordinujeme aktivity a postupy s cílem dosáhnout optimální výkonnosti, hodnotit související rizika a náklady po dobu životního cyklu aktiv a dosáhnout co nejvyšší efektivity. 

Výchozím podkladem při plánování obnovy a rozvoje zařízení distribuční soustavy je investiční plán, který schvaluje vedení ČEZ Distribuce. Investiční plán se řídí nastavenou strategií společnosti, která se zaměřuje na: 

• obnovu aktiv (podle klíčových parametrů – stav, stáří, poruchovost, rozsah, bezpečnost atd.), 
• rozvoj aktiv včetně nasazení smart technologií. 

Investiční plán je ve střednědobém horizontu detailně členěn (podle regionu, typu aktiva atd.) a postupně realizován po jednotlivých aktivitách. 

Investice do rozvoje aktiv provádíme na základě strategických rozhodnutí, kterým předchází důkladné analýzy stavu včetně výpočtových studií. Do výpočtu zahrnujeme scénáře vývoje spotřeby a výroby elektrické energie. Analýzy tak komplexně posuzují budoucí podmínky a omezení dodávek elektrické energie v požadovaném množství, kvalitě, místě a čase. 

Samostatnou skupinu investic do rozvoje tvoří investice do smart technologií. Jedná se např. o instalace dálkových inteligentních ovládacích prvků, prvků pro U/Q regulaci, optickou infrastrukturu atd.