ATOM

Nejmladší, a zároveň v kosmu nejstarší zdroj energie, který také po katastrofě v Černobylu přináší nejvíc diskusí. Jakkoliv i pojem atom (atomos = nedělitelný) pochází už ze starého Řecka, kde učený Demokritos (asi 460-370 př. Kr.) zformuloval svou teorii, podle níž vesmír tvoří atomy a prázdno, je atomová energie až dítkem 20. století. (Pomineme-li dodnes nejasnou a neprobádanou kapitolu alchymie). Tajemství nejmenších částí hmoty se začalo odhalovat na sklonku 19. století a je spojeno se jmény učených sirů J. J. Thompsona (1856-1940) a E. Rutherforda (1871-1937) i jejich četných žáků a spolupracovníků. Současně se studiem struktury hmoty se postupně zjišťovalo, jaké jsou v ní ukryty neuvěřitelné zdroje energie. Není třeba zdůrazňovat, že svůj nezastupitelný podíl tu měl i největší fyzik 20. století Albert Einstein (1879-1955).

Albert Einstein.

OD TEORIE K PRAXI

Centrum atomového bádání se postupně z Anglie přesunovalo na kontinent a ve 30. letech se jím stalo především Německo, což bylo vzhledem k politickému vývoji velmi nebezpečné. Nacisté si však svými rasovými zákony sami vyhnali řadu nejlepších mozků včetně Einsteinova. Ten také za 2. světové války vlastně inicioval u prezidenta USA Roosevelta vývoj atomové bomby z obavy, že hroznou zbraň budou mít dříve nacisté. Už r.1942 byl spuštěn v Chicagu první pokusný reaktor a v létě 1945 po pokusu v arizonské poušti, dopadly dvě první atomové pumy na japonská města. Tato hrůzná tečka za 2. světovou válkou vyvolala celosvětové hnutí za mírové využití atomové energie. Zároveň došlo k horečnému zbrojení velmocí, které se předháněly ve vývoji ještě ničivějších jaderných zbraní.
Od 50. let začala výstavba atomových elektráren, ale energie jádra našla své uplatnění i jako pohon ponorek a ledoborců.

Jaderná puma Little boy..

Nedořešeným problémem zůstává přechod k ekologicky čistému získávání energie fúzí vodíkových jader, tedy k procesu, který se každodenně odehrává před našima očima na Slunci. Vyřešení otázky vysokých teplot a udržení celého procesu řízené termonukleární reakce pod kontrolou by odstranilo i všechny problémy zdroje paliva vody je na naší planetě vzhledem k minimální spotřebě při této reakci na více let než bude trvat naše sluneční soustava.

ZÁVĚREM

A na závěr perličku: častokrát jsme uváděli míru využitelnosti energie. Zakončeme to tedy "optimistickou" vyhlídkou na využívání energie, které bude skutečně stoprocentní. Tenhle zázrak dokáže anihilace. Sloučením hmoty s antihmotou se veškerá hmota přemění na energii. Je otázka, zda nás to ještě - jako součást hmoty - bude zajímat.