UKLÁDÁNÍ POPELE  V MINULOSTI

V minulosti se téměř veškerá produkce popílku a strusky v ČR (dále popele) ukládala ve formě hydrosměsi na odkalištích tzv. plavením. Jen velmi malá část produkce popele se ukládala suchým způsobem nebo byla využívána. Produkty odsíření ani produkty spalování ve fluidních kotlích se v ČR nevyskytovaly.
Princip plavení popele ve formě hydrosměsi je následující:


Povrch stabilizátu po jednom měsíci (nahoře) a po jednom roce (dole).

Veškerý popel z kotle se shromažďuje v tzv. bagrovací jímce, kam se od kotle splavuje vodou splavovacími žlaby. Z bagrovací jímky se směs popele a vody čerpá potrubím na odkaliště, potrubí je obvykle chráněno proti otěru vyložením čedičem. Hydrosměs se vypouští do prostoru odkaliště, kde dochází k usazování tuhých částic. Čistá voda z povrchu se přepadovým systémem odebírá a čerpá zpět do splavovacích žlabů a bagrovací jímky nebo se vypouští do vodního toku s dostatečným průtokem, aby nedocházelo k jeho znečištění.
Po vyplavení jedné etáže ("patra") se na obvodu odkaliště vybuduje tzv. zvyšovací hráz, čímž se vytvoří nový bazén ve vyšším patře. Hráze odkaliště jsou vybaveny drenážním systémem zabraňujícím průsakům vody z prostoru odkaliště do okolí.
Bylo prokázáno, že přeplavení popele mění jeho chemické vlastnosti. Při kontaktu vody s povrchem zrn popílku dojde k chemické reakci, při které vznikají na povrchu zrn (stejně jako např. při tuhnutí cementu) nové chemické látky, do jejichž krystalické mřížky se při tom vážou i těžké a toxické kovy absorbované na povrchu zrn. Tím se sníží schopnost jejich dalšího uvolňování do životního prostředí.
Přestože plavení popílku do odkališť není v rozporu se současnými předpisy, má tento způsob zneškodňování své nevýhody, z nichž je důležité se zmínit zejména o následujících:

  1. Po dobu plavení nelze rekultivovat ani část povrchu odkaliště, zůstávají obnaženy velké plochy bez užitku, posilkové pláže na okrajích odkaliště jsou zdrojem prachu, odkaliště představuje dlouhodobý velký zásah do krajiny.
  2. Pro cyklus výstavby zvyšovacích hrází a plavení jsou třeba k dispozici 2 plochy, z nichž do jedné se vždy plaví a na druhé se budují zvyšovací hráze.
  3. Čerpání velkého množství dopravní vody, jedním nebo častěji oběma směry, je neekonomické.
  4. Některé druhy odpadů z energetiky - (stabilizáty, popel z FK a produkty polosuché metody odsiření) nelze takto dopravovat vůbec, neboť se v dopravních cestách nalepují, tuhnou a ucpávají je.
  5. Plavení velmi omezuje možnosti pro využívání popele. Z těchto a dalších důvodů se v současné době od klasického plavení upouští a přechází se na suché způsoby odběru, dopravy a ukládání odpadů z energetiky.