VÝLET DO MIKROSVĚTA

   Cesta k dnešnímu rozvoji jaderné energetiky byla dlouhá. Mohli bychom říci, že trvala déle než 2 000 let, avšak všechno podstatné se událo teprve v předvečer našeho století. Začalo to hlubším poznáním hmoty, pochopením stavby atomů a objevením přirozené radioaktivity. Rozbití atomového jádra a ovládnutí řetězové reakce pak znamenalo už skutečný počátek nového věku.

O podstatě světa, který nás obklopuje, přemýšleli lidé od pradávna. Některé jejich představy se nám dnes mohou zdát komické, občas bychom však byli možná překvapeni, jak hluboko ke kořenům pravdy pronikli již před tisíciletími, bez jakýchkoli přístrojů, jen silou myšlenky. První učence vědce, hodné tohoto jména, najdeme bezpochyby ve starém Řecku. Tam také začínají dějiny poznání o atomech. Dva řečtí filozofové Leukippos z Milétu a Démokritos z Abdér došli již někdy v 5. století před Kristem k závěru, že hmotu nelze dělit do nekonečna. Usoudili, že musí existovat nějaké malé, už nedělitelné částice. Protože nedělitelný se řecky řekne atomos, nazvali je atomy. Podle jejich představy byly atomy neviditelné, nerozrušitelné, neproniknutelné a věčné kousky hmoty, různé velikosti, hmotnosti i tvarů. Prostor mezi nimi měl být prázdný. Velký úspěch ovšem jejich teorie nezískala pro tehdejší pohled na svět byla přece jen těžko přijatelná. Přesto jejich myšlenka přetrvala staletí. Vždyť podobný názor znovu zastával slavný fyzik Isaac Newton o 2000 let později. O atomech se domníval, že to jsou "odolné a pevné pohyblivé částice, že se nikdy neopotřebují ani nerozbijí na menší části".

S mnohem propracovanější atomovou teorií hmoty přišel anglický chemik John Dalton, žijící v 18. a 19. století. Dalton zjistil, že i velmi malé částečky látky stále obsahují stejné prvky, a to dokonce ve stále stejném poměru. Například nepatrná kapka vody obsahuje vodík a kyslík, stejně jako celý rybník. Z toho vyvodil, že každá látka tedy například i voda je složena z malých částeček a ty opět z ještě menších pračásteček prvků, jejichž vzájemný poměr je stále stejný. Svým " pračástečkám" říkal Dalton atomy. Podle Daltona je každý prvek složen z jednoho druhu atomů o stejné hmotnosti atomy různých prvků se od sebe liší. Na základě svých (dnes už můžeme říci, že skvělých) dedukcí sestavil Dalton dokonce první tabulku atomových hmotností prvků, ve které atomům vodíku přisoudil hmotnost rovnou jedné.