ELEKTRIZACE ČESKOSLOVENSKA

Podle statistik existovalo v roce 1918 v Čechách 227 elektrických podniků a organizací a 193 elektráren. Převažoval proud stejnosměrný, dále se pak vyráběl proud jednofázový, dvoufázový a třífázový. Vznikla tudíž potřeba proud i napětí unifikovat. Proto bylo důležitým krokem po vzniku samostatného Československa sjednocení elektrických sítí, jejichž základem se stala třífázová soustava o 50 Hz s napětím 3 x 380/220 V pro místní sítě, 22 000 V v sítích přespolních a 100 000 V pro dálkový rozvod. Malé tepelné elektrárny byly brzy nahrazeny velkými jako byla například dnes již neexistující elektrárna v Ervěnicích u Mostu. Tyto elektrárny s velkými výkony se stavěly v blízkosti uhelných dolů, které je zásobovaly potřebným palivem.

Dnes již neexistující elektrárna Ervěnice.

Na Vltavě začala výstavba vltavské "kaskády", jejíž první vodní průtokovou elektrárnou byla elektrárna ve Vraném (do provozu uvedena v roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Další elektrárny vyrůstaly v průmyslových oblastech. Blízko velkých měst se začaly stavět místo kondenzačních elektráren i teplárny, využívající část páry odebrané z turbín k otopu bytů a továrních hal.
Elektrická energie se tak stala nejen naší každodenní samozřejmostí, ale i nutností: Život bez ní si už neumíme představit. A přitom to z pohledu historiků není tak dávno, co elektřina vykročila k našim domovům velmi nesmělými krůčky. Tehdy se psal 30. říjen 1786 a italský anatom Luigi Galvani se chystal provést pokusy s čerstvě preparovanými žabími stehýnky...
Celá dlouhá tisíciletí zůstala elektřina pro lidstvo tajemstvím. Pak během jednoho jediného století byly objeveny všechny nejdůležitější zákonitosti a lidé mohli začít s všestranným využíváním elektrické energie.

 

1786

Luigi Galvani

Pokusy se žabími stehýnky italského anatoma Luigi Galvaniho

 

 

 

 

 

 

 

 

1800

Alessandro Volta

Italský fyzik Alessandro Volta objevil princip baterie

 

 

 

 

 

1802

Angličan Humphry Davy popsal elektrický oblouk

1820

Hans Christian Oersted

Dán Hans Christian Oersted poprvé zjistil, že elektrický proud vychyluje magnetku a vyvolává tak elektrické pole

 

 

 

 

 

1821

Michael Faraday

Britský fyzik a chemik Michael Faraday sestrojil při svých pokusech s elektrickým proudem a magnetem první laboratorní elektromotor

 

 

 

 

1834

První provozuschopný elektromotor Moritze H. Jacobiho

1837

Angličané William Cooke a Charles Wheatstone postavili v Anglii první železniční telegrafní linku

1840

Americký umělecký malíř Samuel Finley Morse sestavil telegrafickou abecedu

1840

William Robert Grove

Brit William Robert Grove vyrobil první vakuovou žárovku se svítícím platinovým drátkem

 

 

 

 

1844

Léor Jean Foucault

Francouzský fyzik Léor Jean Foucault zkonstruoval první elektrickou obloukovou lampu, která našla uplatnění v praxi

 

 

 

 

1850

Britové James a John Brettovi uvedli do provozu podmořský telegrafický kabel

1854

Německý fyzik Julius Plücker vynalezl lampu pro výboje elektřiny v plynu, pojmenovanou podle jejího výrobce Heinricha Geisslera Geisslerovou trubicí

1854

Němec Heinrich Goebel vyrobil v New Yorku zdokonalenou vakuovou žárovku, ke které mu ale chyběl spolehlivý zdroj proudu

1867

Werner Siemens

Němec Werner Siemens a Angličan Charles Wheatstone zkonstruovali nový, progresivní typ dynama. Od tohoto okamžiku bylo možno vyrábět elektrický proud elektrickými stroji. Přestože Siemens ani Wheastone své objevy ještě řadu let nedokázali využít, je tento rok považován za rozhodující mezník nástupu elektřiny do každodenního života

 

 

 

1876

Američan skotského původu Alexander Graham Bell zdokonaluje telefon

1879

Thomas Alva Edison

 

 

 

Thomas Alva Edison sestrojil žárovku využívající zuhelnatělého bavlněného vlákna, které se podařilo prorazit cestu k elektrickému světlu.