RADIOAKTIVNÍ PRVEK
Za radioaktivní označujeme prvek, který bez vnějších zásahů vyzařuje radioaktivní záření. Vznikne tak nový prvek, který je buď rovněž radioaktivní, nebo je již stabilní (bez vnějších zásahů neměnný).

 

Tab.1 : Obsah radioaktivních prvků v uhlí a emise radioaktivních látek při provozu uhelných elektráren v USA a ve světě

Obsah přír.uranu v uhlí v USA (ppm/t)   1,3
Obsah thoria v uhlí USA (ppm/t) 3,2
Spotřeba uhlí v USA k výrobě elektřiny v roce 1982 616 mil.t
Emise uranu a thoria do životního prostředí v r.1982 uran 801 t
thorium 1 971 t
Celosvětová spotřeba uhlí k výrobě el.energie v r.1982   2 800 mil.t
Celosvětové emise uranu  thoria do životního prostředí v      r.1982 uran 3 640 t
thorium 8 960 t
Pozn.: 1 % emisí radioaktivních prvků je obsaženo v polétavém popílku, zbytek je v pevných odpadech. Efektivní dávkový ekvivalent pro obyvatelstvo je asi 100x větší z uhelných elektráren než z jederných.
Nuclear News 1995, č.2, s.57

Tab.2 : Přírodní a umělé zdroje ozáření, kterým je vystaven člověk na Zemi

Druh záření mSv / rok
kosmické záření 0,25
záření z půdy a budov 0,35
potraviny a nápoje 0,30
přírodní radioaktivita v ovzduší 1,30
lékařská vyšetření 0,30
spad po zkouškách jaderných zbraní 0,01
letecká doprava apod. 0,01
jaderná energetika 0,001
Celkem 2,52

Tab.3 : Závislost roční radiační dávky na nadmořské výšce

Nadmořská výška (m) Radiační dávka -   mSv/rok
Dávka při mořské hladině 0,30
270 m (Bazilej) 0,34
800 m 0,43
1200 m 0,52
8 848 m (Mt. Everest) 16,00
Let ve výšce 10000 m 25,00
Let ve výšce 16000 m (Concorde) 88,00
Atomwirtschaft Atomtechnik, 1994, č. 6, s. 449-451

 


© Copyright Simopt, s.r.o. 1999