ŘEKNI, CO JÍŠ ...

Živočichové se svou výživou výrazně liší od rostlin. Rostliny jsou totiž schopny vytvářet složité organické látky z jednoduchých anorganických. Zvířata se pak živí rostlinami nebo jinými živočichy.

Podle toho, zda se živočichové živí jen některým druhem potravy, nebo různými druhy, je můžeme dělit na monofágní a polyfágní. Monofágní výživa jen jedním druhem potravy se objevuje nejčastěji u hmyzu, například u bource morušového. Většina organismů je však v podstatě polyfágní, jsou schopny pozřít různé druhy potravy. Pak ještě můžeme živočichy rozdělit na býložravce (tur domácí), masožravce (lev) a všežravce (člověk). Zvláštní skupinu živočichů tvoří endoparaziti, představovaní známou tasemnicí. Za potravu jim slouží látky již zpracované hostitelem buď v jeho trávicí trubici, nebo v krvi. U masožravců převažují v potravě bílkoviny (popřípadě i tuky), u býložravců převažují cukry. Člověk, který se živí smíšenou potravou, získává asi 15 % energie z bílkovin, 30 % z tuků a 55 % z cukrů. Při celkovém energetickém výdeji 11723 kJ za den toto množství přibližně odpovídá 370 g cukrů (6 280 kJ), 100 g bílkovin ( 1674 kJ) a 100 g tuků (3 768 kJ).

Živočišný organismus však nemůže využít veškerou energii z požité potravy. Slouží mu jen ty části, které dovede zpracovat, nestrávený zbytek vychází z těla jako výkaly. Schopnost využívat různé druhy potravy ale může být u různých živočichů rozdílná, zvláště při zpracování celulózy ze dřeva a slámy nebo při trávení vosků. Celulózu umí strávit zejména přežvýkavci, ale i hlemýždi a termiti. Stravitelnost se vyjadřuje v procentech požitého množství potravy a činí u cukrů asi 98%, u tuků 96% a u bílkovin 92%.