ENERGETICKY ÚSPORNÉ PROJEKTOVÁNÍ

Racionální spotřeba a případná úspora energie závisí na všech vlastnostech obytné stavby, a proto se o výsledku rozhoduje od samého počátku při projektu obytného domu. Obytný dům a byt musí především sloužit svým obyvatelům, musí jim poskytovat vhodné prostředí pro každodenní život, pro oddech i práci a vzdělávání. Pro tyto účely musí mít byt dostatek účelově diferencovaných prostorů, musí být vybaven příslušnými zařízeními a musí svým obyvatelům poskytovat dobré vnitřní mikroklima. Kvalita bydlení přitom nezávisí jen na samotném bytu, ale i na prostředí, které ho obklopuje.

Vliv uspořádání obytných bloků na tepelné ztráty bytů.

Většina obyvatel by jistě dala raději přednost životě v rodinném domě uprostřed zahrad a chtěla by mít co nejblíže do přírody, avšak zároveň by nechtěla ztratit výhody města, zvláště v dostupnosti veřejné dopravy, obchodů, služeb, škol, zdravotnických zařízení, kulturních zařízení apod. Dnes, při zavádění tržních cen za veškeré s bytem spojené služby, přistupuje k úvahám o nákladech na pořízení bytu stále důrazněji vědomí toho, že také provoz bytu včetně spotřeby energie něco stojí. Podle studií v sousedním Rakousku činí jen výdaje na vytápění až 25 % měsíčních nákladů na provoz domácnosti. Není proto náhodou, že se věnuje stále více pozornosti takovému řešení rodinných domů a bytů, které jsou co nejúspornější z hlediska energetické spotřeby a omezení ztrát.
Pokud označíme tepelné ztráty volně stojícího domu jako 100 %, pak při částečném zapuštění tohoto domu do terénu a jeho zakrytí zatravněnou střechou klesají tyto ztráty na čtvrtinu. Jiným zajímavým údajem z německých výzkumů je zjištění, že při vnější teplotě vzduchu 28 °C se v létě bílá, na západ orientovaná stěna ohřeje na 36 °C, zatímco černá na 65 °C. Ještě zřetelnější jsou tyto rozdíly u rovných střech. V letní sluneční den se zatravněná střecha ohřeje na 20 °C, zatím co střecha pokrytá černým asfaltem až na 100 °C, což má podstatný vliv na mikroklima uvnitř budovy i v jejím okolí. U zatravněné rovné střechy kolísá v létě její teplota mezi 10 - 20 °C a v zimě mezi 0 °C až - 10 °C. U střechy z černého asfaltu se teplota pohybuje v létě mezi 20 - 80 °C a v zimě mezi 0 °C až - 30 °C.

Spotřeba energie v různě tepelně řešených domech.

V některých případech může být větší ohřívání povrchu vhodné a jindy opět nežádoucí. Ve většině zemí a také v ČR jsou základní požadavky na tepelnou izolaci staveb určeny technickými normami, vycházejícími ze zajištění tzv. tepelné pohody uživatelů. Tato pohoda, která je obzvlášť důležitou při dlouhodobém pobytu v určitém prostoru, je ovšem též ovlivněna návyky lidí a jejich způsobem života a může být do určité míry výsledkem otužování.
V normách se používají pojmy jako tepelný odpor konstrukcí, a dnešní předpisy jsou takové, že již nestačí dříve obvyklý požadavek, aby izolační schopnosti vnějších stěn odpovídaly izolační schopnosti 45 cm tlusté zdi z plných pálených cihel.

Celkově lze požadavky na energeticky úsporné a tím i ekologicky vhodné projektování a stavění shrnout do několika základních bodů.

Termogram tepelného vyzařování panelového domu.

Je to především:
- znalost a maximální využívání fyzikálních zákonů, které se týkají tepelných i jiných vlastností hmot a konstrukcí, nebo hlavních faktorů mikroklimatu,
- volba vhodného pozemku z hlediska utváření terénu, orientace ke světovým stranám a převládajícím směrům větrů,
- koncepce vnitřní dispozice (uspořádání místností), umožňující energetické úspory při užívání bytu a všech agregátů a spotřebičů,
- volba stavebních hmot a konstrukcí, umožňujících příznivou vnitřní pohodu, dobrou tepelnou izolaci a následnou recyklaci,
- výběr způsobů technického vybavení, které jsou co nejšetrnější z hlediska energetických nároků i zásahů do přírodního prostředí.
- účelné dimenzování zdrojů energie při výstavbě objektu i při jeho užívání,
- omezení objemů tuhých odpadů, odpadního tepla i znečišťování ovzduší a vody,
- vyloučení škodlivých zásahů do rozmanitosti rostlinného a živočišného světa na místě stavby,
- začlenění objektu do okolní zástavby a zvážení energetického významu možnosti napojení na dálkové přivaděče energie.

Tyto základní požadavky se v konkrétním řešení jednotlivých bytových staveb promítají do vhodného řešení tvaru a objemu budovy, účinnosti izolace vnějších stěn, velikosti a řešení oken a dveří, využití určitých částí stavby pro konzervaci tepla a zastínění bytu před přílišným přehříváním nebo naopak ochlazováním.