SKLADOVÁNÍ TUHÝCH PALIV

Energii samotnou v podstatě skladovat nelze. Zato však umíme skladovat její nositele: dříví, uhlí, pevná, kapalná i plynná paliva. Zásobu energie si vozí v náplni benzinové nádržky každý motorista, doma či na chatě je realizována hromadou palivového dřeva nebo uhlím či briketami ve sklepě. Na takovou rezervu nemusí myslet lidé v moderních městech, kde jsou byty vytápěny dálkově z teplárny, vaří se na plynu a kde je na otočení vypínače k dispozici nejuniverzálnější energie všech dob - elektrický proud! Zní to ironicky, ale právě ta nejušlechtilejší a nejžádanější forma spotřební energie - elektřina se ze všech energií dá skladovat nejhůře! Snad jen po troškách v akumulátorech nebo v monočláncích, každá její "kapka" je ale v takovém případě až dvacetkrát dražší, než když potřebné watthodiny čerpáme pres elektroměr ze sítě. To je důvod, proč energetika hledá způsoby, jak obelstít přírodu a akumulovat elektrickou energii ve velkém jinak!

Stejně jako před staletím se chataři, chalupáři a obyvatelé samot, dávno před příchodem zimy zásobují palivovým dřevem. Srovnané špalky či polínka zůstaly koloritem venkova. Pokud je nahradilo uhlí, brikety nebo koks, ukládají se ve sklepech a kůlnách, protože musí být chráněny před deštěm a sněhem. Nezakryté hromady uhlí a zušlechtěného "černého zlata" spatříte nejspíše na skládkách distribučních uhelných skladů a prodejen nebo vedle zastaralých kotelen, proklínaných okolím pro věčný kouř a saze. Lidé nevidí uhelné haldy rádi ani v uhelných překladištích, protože vítr roznáší uhelný prach do okolí a zamořuje vody černým kalem. Největší uhelné skládky s kapacitou až tisíců vagónů uhlí udržují uhelné doly a úpravny. A také každá tepelná elektrárna si pro případ přerušení dodávek po lodích nebo po železnici musí udržovat zásobu na několikatýdenní provoz. Energetické uhlí je náchylné k samovznícení, ke kterému oxidací dochází, jakmile výška haldy přesáhne 6 až 8 m. Proto jsou haldy protaženy spíš do délky a šířky a obvykle je zhutňují pásy buldozerů, aby se drobné uhlí co nejméně ocitlo ve styku se vzduchem. Na ploše 25 hektarů se dá takto uskladnit přibližně milion tun uhlí. Skládky jsou komplexně mechanizovány. Velkoelektrárna s několika bloky o celkovém výkonu 1000 MW spálí ročně kolem 3 milionů tun (60 tisíc vagónů) uhlí. Při jeho skladování a manipulaci se počítá se ztrátou 1 až 4 % paliva.

Hory uhlí na přístavním překladišti.

Jaké problémy by měl svět s energetikou založenou jen na uhlí, dokázal poválečný případ Berlína. Jeho někdejší západní sektor se dvěma miliony obyvatel, odkázaných topením prakticky jen na plyn a uhlí, musel mít po násilném obehnání zdí zajištěnu roční rezervu paliv pro případ blokády ze strany komunistické NDR, na jejímž území zůstala většina plynáren a elektráren. Vojenské letouny po měsíce v nepřetržitém proudu přepravovaly do izolovaného města brikety, které byly skládány podél náspů rychlodráhy do kilometrových hald. Ty se již po dvou letech začaly vlivem deště, sněhu a větru rozpadat, a tak bylo nutné neustále stavět další a další pyramidy za cenu obrovských finančních ztrát a zamoření okolí.